Úvodní stránka Glosy a komentáře „Tak nám přijela princezna...“ aneb postřehy Honzy Chlubny z ME sledge hokejistů
„Tak nám přijela princezna...“ aneb postřehy Honzy Chlubny z ME sledge hokejistů PDF Tisk Email
ostatní - Glosy a komentáře
Redakce: Daniel Pavlis   
Čtvrtek, 17 Únor 2011 16:41
altMistrovství Evropy ve sledge hokeji, konané ve švédském městečku Sollefteå pod hlavičkou Paralympijského zimního světového poháru, nezanechá v jeho účastnících nejlepší vzpomínky. Proč? Je to s podivem, ale i v tak vyspělé zemi, jakou Švédské království bezesporu je, lze uspořádat oficiální turnaj pod záštitou Mezinárodního paralympijského výboru na úrovni 80. let minulého století. Hned na první pohled zaujme začlenění evropského šampionátu ve sledge hokeji pod světový pohár lyžařů. Spojení dvou zcela odlišných akcí leccos napovídá o stylu, jakým je sportovní svátek v Sollefteå organizován. Osobně jsem do odlehlého koutu Skandinávie přijel kvůli sledge hokeji, proto se budu věnovat v tomto textu právě jemu.

Úvodní nemilé překvapení čekalo na hokejisty a jejich realizační týmy po příjezdu k zimnímu stadionu. Malá hala typu stánku Hvězdy Praha ve Vokovicích už zvenčí nepůsobí dvakrát moderním dojmem. To horší pak přišlo uvnitř. Mistrovství Evropy se účastní deset národních týmů, pro které jsou k dispozici čtyři šatny a několik skladových místností různého typu. Znamená to, že si žádné mužstvo nemůže nechat své věci v šatně, ale po každém zápase musí prostor opustit a veškeré své vybavení přenést do určeného prostoru. Hlasití Češi dopadli relativně dobře. Vybojovali si kuchyňku, která je několikrát větší než původně nabízená kobka a navíc může posloužit jako občerstvovací stanice.

Sledge hokejová akce, konaná pod hlavičkou Mezinárodního paralympijského výboru (MPV), musí být odehrána na způsobilém hřišti s bezbariérovými a průhlednými střídačkami a trestnými lavicemi. Ty se začaly přestavovat dva dny před začátkem mistrovství, ale protože byla špatně rozmístěna dvířka střídaček, znovu se tento prvek přestavoval večer necelý den před zahajovacím utkáním. Nemusím asi zdůrazňovat, jaké měli sportovci podmínky pro trénink. Kromě problémů s rozmístěním dveří střídaček narazili organizátoři také na zádrhel v podobě několikacentimetrového schůdku ze střídačky na led. Řešení poskytl Receptář nejen na neděli: výškový rozdíl se smazal pomocí nahrnutého sněhu.

Samotní aktéři napříč národnostmi označují podmínky za nedůstojné. Většina z nich má v paměti mistrovství Evropy v Itálii, světový šampionát v Ostravě a někteří také paralympiádu ve Vancouveru. Zázemí a organizace těchto událostí je s podmínkami v Sollefteå jednoduše neporovnatelné. Za vše mluví fakt, že právě probíhající "Euro" nemá žádný oficiální organizační výbor! Potřebujete něco? Většinou jste posláni za ledařem. Český obránce Miroslav Hrbek označil místní prostředí za šílené. Vedení výpravy dokonce zvažovalo bojkot turnaje, ale nakonec svůj postoj zmírnilo a trenér Tomáš Zelenka alespoň vznesl kritiku při schůzi zástupců reprezentací s MPV. Bohužel, nikdo další se nepřidal, a tak se českému kouči dostalo ze strany MPV shovívavé odpovědi ve stylu „Vašim připomínkám rozumíme. Ale řešit je nebudeme...“

To byl pohled na hráčské zázemí. Ale co ostatní postavy, které se pohybují kolem ledové plochy v pozadí? Zejména novináři a fanoušci. Předně je zapotřebí poznamenat, že fanoušci na zápasy nechodí. Pár jednotlivců se na jediné malé tribuně vyskytne, nastoupí-li domácí reprezentace. Jinak zůstává turnaj bez povšimnutí veřejnosti.

A novinářské podmínky? Jednoduše žádné. Na dveřích klubové místnosti sousední curlingové haly visí nápis „Press room.“ Uvnitř však nenajdete nic, co by mělo tiskové středisko připomínat. Zápisy o utkání jsou vedeny v nestandardním švédském formátu a máte-li potřebu získat před zápasem soupisky, musíte si zajít požádat o kopii k časomíře. Zároveň můžete doufat, že nebudete muset po první třetině jít na stejné místo oznámit nesoulad čísel dresů v zápise se skutečností, jak se stalo v zápase Čechů se Švédy.

Neuškodilo by ani to, kdyby si hlasatelé za mikrofonem zašli alespoň na jednu lekci angličtiny a podívali se někdy na hokejový zápas, jak se vlastně oznamují góly, tresty a jiné „nepodstatné“ záležitosti.

Naše trojčlenná výprava se snaží zprostředkovat příznivcům české reprezentace co nejvíce informací. Počínaje živým obrazovým přenosem, psanou on-line reportáží a konče klasickými články. Zajistit si pro tyto činnosti pracovní prostor ale stálo nemalé úsilí. Na vybrané a zástupkyní MPV posvěcené místo pro kameru se začali tlačit Norové se slovy, že i oni mají povolení a příslib MPV obsadit stejné místo v malém hnízdě pod střechou, odkud mladý švédský DJ pouští hudební produkci nevalné úrovně. Jiná zástupkyně MPV se snažila přetlak dvou kamer vyřešit tak, že přeci nemůže být problém na prostoru metr na metr umístit oba stativy se snímacími zařízeními. Nakonec však uznala, že by si asi kamery překážely a domluvila Norům stanoviště na stole za poslední řadou na tribuně.

K vysílání i psaní článků je zapotřebí připojení k internetu, jak je v dnešní době všeobecně známo. Po vyzpovídání několika osob ze stadionu se nám podařilo nemožné - byla nám přidělena jedna pevná zásuvka a po jednom či dvou dnech si chodíme za určitým člověkem do garáže rolby pro nové přihlašovací údaje do sítě. Díky tomu můžeme do středu Evropy, ale nejen tam, posílat jinak nedostupné zprávy.

Á propos, jako mediální pracovníci jsme předpokládali nutnost vystavení novinářské akreditace. Pominu-li marné žádosti e-mailem před cestou do dějiště turnaje, poprosili jsme o ně nakonec přímo na stadionu pracovnici ve slušivé bundě s logem Paralympijského zimního světového poháru. Vysvětlila nám, že až 15. února přijede princezna Victoria, bez akreditací se na stadion nedostaneme. Nuže, rádi bychom je tedy už kvůli té princezně měli, když nejsou zapotřebí na samotný turnaj. Uběhly dva dny a poté jsme se rozhodli osobně zajít do kanceláře celé akce v centru Sollefteå, protože příjezd princezny se nebezpečně blížil.

V kanceláři jsme se ani nemuseli představovat a hned jsme dostali otázku, jestli jsme z České republiky. Výborně, na vašich akreditacích už se pracuje. Telefonát ve švédštině kamsi... a následně politováníhodné oznámení, že tým je nyní zahlcen, ale obdržíme naše průkazy večer na stadionu. A tak se skutečně stalo, jenom nevím, co na výrobě zalaminované papírové kartičky bez fotky trvalo dva dny.

Konečně v úterý 15. února nastal den, o kterém mluvila většina ze švédských organizátorů, se kterými jsme přišli do styku. Na utkání Švédska s Ruskem přijela švédská princezna Victoria. Stadion se nebývale naplnil dětmi i dospělými, dokonce se rozdávaly vlaječky švédské a světově pohárové. Pro vstup do haly kolem policejní hlídky jsme žádnou akreditaci nepotřebovali. Princezna dorazila v průběhu první třetiny a v ten moment přestalo dění na ledě drtivou většinu diváků zajímat. Zápas se odehrával jen mimochodem, všichni si fotili sympatickou celebritu a v tom se jeden z diváků skácel k zemi. Zřejmě šlo o epileptický záchvat, který se rozhodl řešit nedaleko sedící člen nizozemské výpravy společně s policistou. Čekali byste intervenci lékaře? Marně, není totiž na stadionu přítomen.

Princezna rozdala úsměvy na všechny strany, vyfotila se nejdříve se Zdeňkem Šafránkem a Janem Matouškem a poté s celým českým týmem, pohovořila s vítěznou domácí partou a odjela za dalším bodem svého programu.

Mistrovství Evropy ve sledge hokeji, kvůli kterému se ve shodném termínu nemohl ve stejné zemi konat tradiční a prestižní klubový turnaj Malmö Open, se tak může vrátit do již zajetých kolejí nezájmu a diletantské organizace. Příště to snad bude lepší...
 
 
Jan Chlubna
 
HANDISPORT.CZ, Powered by Joomla! and designed by SiteGround web hosting