Po letních paralympijských hrách v Sydney se o kanadském basketbalistovi na vozíku Patricku Andersenovi mluvilo jako o nejlepším hráči světa. Jeho umění mohli zblízka obdivovat i Evropané, protože v současnosti devětadvacetiletý Anderson působil v dresu RSV Lahn-Dill v německé 1. Bundeslize. Hrál také v Austrálii. Coby člen Ontaria a Twin City Spinners získal 10 titulů mistra Kanady, čtyřikrát byl druhý. V roce 2006 ale udělal něco nečekaného. S vrcholovým basketbalem se rozloučil a začal studovat jazzovou kytaru na univerzitě ve Vancouveru (kurz by měl dokončit na začátku příštího roku). Na nejvyšší úrovni startoval jen na Parapanamerických hrách v roce 2007, kde byla Kanada stříbrná, a naplno se vrátil do přípravy až na jaře 2008, aby pomohl svým spoluhráčům uspět co nejlépe na paralympiádě v Pekingu. Ambice měl jeho tým nemalé. Útočil na 3. zlatou paralympijskou medaili v řadě. Zastavili ho Australané, kteří ve finále zvítězili 72:60. Na konci zápasu navíc Anderson napadl australského kapitána Sachse.

 

„Jsou různé stupně porážek, já můžu mluvit jen za sebe, ale dokážu s tím žít, že jsme byli druzí. Sice by bylo skvělé zapsat se do historie jako nejlepší tým a určitě by to byl skvělý příběh, ale tenhle druh slávy není nejvýš na mém žebříčku hodnot,“ popisoval po paralympiádě Anderson svoje pocity na velmi zajímavém blogu http://patrickanderson.wordpress.com. „Daleko víc mě mrzí, že jsem ve finále nebyl ten vůdce, kterého družstvo potřebovalo. Ne, že bych se nesnažil, ale cítil jsem se hrozně unavený, i když unavený možná není to pravé slovo, spíš prázdný. A to beru jako svoje obrovské selhání, že jsem ze sebe v rozhodující chvíli nedokázal dostat víc energie.“

 

Patrick Anderson se narodil v Edmontonu a vyrůstal ve Fergusu v provincii Ontario. Stejně jako většina kanadských dětí hrál rád hokej, ovšem v devíti letech ho srazil opilý řidič kamiónu a následkem této autonehody přišel Anderson o obě nohy nad koleny. Nadšení pro sport ho ale neopustilo, jen přesedlal na basketbal na vozíku. Hrát ho začal v roce 1990 a do národního týmu se probojoval o sedm let později. Na svém prvním juniorském světovém šampionátu byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem turnaje a těchto ocenění, stejně jako titulů a účasti v All Star Teamech nejrůznějších mistrovství posbíral za dosavadní kariéru spoustu. Asi nejvýznamnější je právě dvojnásobné paralympijské vítězství (Sydney 2000, Atény 2004).

 

 

Alice Tejkalová

 

Více informací také na: http://www.cwba.ca/English/Athletes/anderson.shtml, blog: http://patrickanderson.wordpress.com