Úvodní stránka Hvězdy odjinud Nekonformní basketbalista Patrick Anderson: "Sachse jsem praštit musel."
Nekonformní basketbalista Patrick Anderson: "Sachse jsem praštit musel." PDF Tisk Email
ostatní - Hvězdy odjinud
Redakce: Alice N. Tejkalová   
Úterý, 04 Listopad 2008 17:07
Po letních paralympijských hrách v Sydney se o kanadském basketbalistovi na vozíku Patricku Andersenovi mluvilo jako o nejlepším hráči světa. Jeho umění mohli zblízka obdivovat i Evropané, protože v současnosti devětadvacetiletý Anderson působil v dresu RSV Lahn-Dill v německé 1. Bundeslize. Hrál také v Austrálii. Coby člen Ontaria a Twin City Spinners získal 10 titulů mistra Kanady, čtyřikrát byl druhý. V roce 2006 ale udělal něco nečekaného. S vrcholovým basketbalem se rozloučil a začal studovat jazzovou kytaru na univerzitě ve Vancouveru (kurz by měl dokončit na začátku příštího roku). Na nejvyšší úrovni startoval jen na Parapanamerických hrách v roce 2007, kde byla Kanada stříbrná, a naplno se vrátil do přípravy až na jaře 2008, aby pomohl svým spoluhráčům uspět co nejlépe na paralympiádě v Pekingu. Ambice měl jeho tým nemalé. Útočil na 3. zlatou paralympijskou medaili v řadě. Zastavili ho Australané, kteří ve finále zvítězili 72:60. Na konci zápasu navíc Anderson napadl australského kapitána Sachse.
 
„Jsou různé stupně porážek, já můžu mluvit jen za sebe, ale dokážu s tím žít, že jsme byli druzí. Sice by bylo skvělé zapsat se do historie jako nejlepší tým a určitě by to byl skvělý příběh, ale tenhle druh slávy není nejvýš na mém žebříčku hodnot,“ popisoval po paralympiádě Anderson svoje pocity na velmi zajímavém blogu http://patrickanderson.wordpress.com. „Daleko víc mě mrzí, že jsem ve finále nebyl ten vůdce, kterého družstvo potřebovalo. Ne, že bych se nesnažil, ale cítil jsem se hrozně unavený, i když unavený možná není to pravé slovo, spíš prázdný. A to beru jako svoje obrovské selhání, že jsem ze sebe v rozhodující chvíli nedokázal dostat víc energie.“
 
Mezi ostatními hráči nepopulárního Australana Troye Sachse napadl Anderson 0,1 sekundy před koncem finále. Situaci vysvětlil právě na svém blogu: „Šlo o to, že jak časomíra ubíhala, najednou jsem zjistil, že pokud by tohle měl být můj poslední zápas, je to zároveň i poslední šance ho udeřit do tváře. Věřte mi, nebyly v tom žádné bezprostřední emoce, ani vztek. Jen to, že se tak dlouho schovával za rozhodčí a integritu hry a nikdo ho nedokázal donutit nést odpovědnost za to, že se chová jako idiot. Je fakt, že to není moje práce. Taky jsem zaujatý a sám nejsem žádný svatoušek, ale protože o tom nikdo dosud nemluvil veřejně, rozhodl jsem se na to upozornit a myslím si, že to stojí za to. Troy je nejtalentovanější sportovec, ale taky největší s..č, kterého jsem kdy potkal.“

Patrick Anderson se narodil v Edmontonu a vyrůstal ve Fergusu v provincii Ontario. Stejně jako většina kanadských dětí hrál rád hokej, ovšem v devíti letech ho srazil opilý řidič kamiónu a následkem této autonehody přišel Anderson o obě nohy nad koleny. Nadšení pro sport ho ale neopustilo, jen přesedlal na basketbal na vozíku. Hrát ho začal v roce 1990 a do národního týmu se probojoval o sedm let později. Na svém prvním juniorském světovém šampionátu byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem turnaje a těchto ocenění, stejně jako titulů a účasti v All Star Teamech nejrůznějších mistrovství posbíral za dosavadní kariéru spoustu. Asi nejvýznamnější je právě dvojnásobné paralympijské vítězství (Sydney 2000, Atény 2004).
 
 
Alice Tejkalová
 
 
 
HANDISPORT.CZ, Powered by Joomla! and designed by SiteGround web hosting