Úvodní stránka Rozhovor s... Lukostřelkyně Markéta Sidková potřebuje zrychlit svůj výstřel
Lukostřelkyně Markéta Sidková potřebuje zrychlit svůj výstřel PDF Tisk Email
ostatní - Rozhovor s...
Redakce: Adéla   
Neděle, 12 Únor 2006 22:58
Markéta Sidková je výborná lukostřelkyně - dvojnásobná stříbrná medailistka ze světového šampionátu v Masse Carraře. Nerada bych, aby se z toho stalo klišé, ale připomínám, že má ráda elfa Legolase, kterému vděčíme za to, že si Markéta zvolila jako sportovní disciplínu právě lukostřelbu. Mezi světovou špičku se trpělivě propracovávala několik let. Letos byla snaha její i všech kolem korunována velkým úspěchem, který doplnila ještě ocenění "společenského typu". Nejvýznamnější z nich bylo vyhlášení nejlepší sportovkyní jejího mateřského svazu Spastic Handicap za rok 2005.

Jaké to je, být nejlepší sportovkyní Spastic Handicapu? Pokud se nepletu, jsi teprve druhá sportovkyně, která toto ocenění získala. Až dosud vyhrával pouze Roman Musil.

Samozřejmě mě to příjemně potěšilo, ale na druhou stranu je to určitý závazek do budoucna, abych se i nadále snažila dosahovat v rámci možností co nejlepších výsledků.

Co všechno jsi vyhrála?

Sponzoři věnovali spoustu krásných cen jako křišťálový pohár, kosmetiku, velkou sportovní tašku a oblečení, knihy a další drobné a užitečné předměty. Také příjemnou finanční částku a zájezd.

Kdy a kam pojedeš na zájezd a koho vezmeš s sebou?

Na zájezd s sebou vezmu ty nejbližší, kteří mi neustále pomáhají, a to ve všech směrech. Mám na mysli mamku a bráchu. Zvolili jsme si zájezd na Krétu, zhruba v polovině září. To už bych měla mít po všech důležitých závodech.

Co uděláš s ostatními cenami?

Určitě je plně využiji. Získané finance mi pomůžou ulehčit situaci při nákupu nového automobilu.

Jak se ti líbilo vystoupení Divadla Járy Cimrmana?

Vystoupení bylo moc pěkné a zábavné. Herci z Divadla Járy Cimrmana na mě působí uklidňujícím dojmem, a proto se mi jejich druh humoru líbí. Některé hry znám, ale jen z vyprávění druhých, kteří se u nich velmi dobře bavili. Byla to moje první příležitost vidět je "na živo".

Co říkáš vyhlášením nejlepších sportovců? Jsou pro tebe příležitostí vidět se také s lidmi z jiných sportů? Je to příjemné ocenění dosažených úspěchů?

Skutečně si moc vážím toho, že jsou mezi námi lidé, kteří jsou ochotní uspořádat takovou pěknou akci, která stojí nejen mnoho peněz, ale také mnoho úsilí. Je to dobrá příležitost vidět se s ostatními sportovci, trenéry a s dalšími lidmi, kteří zajišťují fungování Spastic Handicapu, a zároveň je to příjemně strávený čas.

Stíháš během sezóny sledovat také úspěchy jiných handicapovaných sportovců? Máš přátele mezi sportovci z jiných odvětví?

Nejlepší příležitost, kde jsem měla šanci se seznámit a setkat se sportovci z jiných odvětví, byla paralympiáda v Aténách. Vždy, když se doslechnu o úspěchu či úspěších jiných sportovců, mám radost, ale přesná data jejich závodů opravdu neznám.

Máš za sebou vydařenou sezónu, ptát se tě, jestli jsi spokojená, by byla pěkně hloupá otázka, spíš mě zajímá, co právě tuhle sezónu po těch předchozích, které také nebyly špatné, v ten medailový úspěch proměnilo - víc zkušeností? Větší klid díky odtrénovaným rokům?

Beze sporu je to větší zkušenost, i když té snad není nikdy dost, protože člověka můžou potkat nejrůznější překážky, se kterými se musí nějak vyrovnat, a tudíž se máme stále co učit a kde sbírat zkušenosti. Klid, v tomto případě, hraje také velkou roli. K němu mi hodně napomáhá přítomnost skvělého trenéra Ivana Králika. Zároveň jeho užitečné rady a bohaté zkušenosti mi hodně pomáhají a velkou měrou se podílejí na dosažených výsledcích. Velmi důležitou roli hraje vybavení lukostřelce, se kterým jsem velmi spokojená, opravdu mi dobře "sedí" a za to opět vděčím Ivanovi. Asi jsem mu dala pěkně zabrat, než jsme přišli na to pravé, co by mi vyhovovalo.

Je něco, s čím jsi loni nebyla spokojená?

Vždy se dá ještě něco vylepšit, protože při střelbě z luku člověk začne dělat nějakou chybu a ani neví jak. Prostě vznikne z ničeho nic. Proto je dobrý trenér velmi důležitý. Na chybu upozorní a střelec se ji pak snaží eliminovat, a to pod vedením. Můj problém tkví v rychlosti provedení výstřelu. Můj výstřel je pomalý, tím pádem si odčerpávám mnoho sil. To má vliv na výsledek. Na napravení se snažím pracovat, ale je to dlouhodobější záležitost.

Jaká bude letošní sezóna? Co tě čeká, na jaké závody pojedeš, a na co se těšíš?

Vrcholem bude Mistrovství Evropy. Letos se bude konat na domácí půdě - v Nymburce. Před ním mě čeká Mistrovství České republiky Spastic Handicap v halové i terčové lukostřelbě, to samé se zdravými lukostřelci, k tomu první liga a další závody. Také pojedu na soustředění. Jestli se těším, nebo netěším, to zatím nevím. Konkrétnější pocity teprve nastanou.

Vedle střílení také studuješ a blížíš se ke konci gymnázia. Není to čím dál náročnější - připravovat se do školy a k tomu trénovat?

Náročné to je, a to čím dál tím více, ale zatím to nějak zvládám. Snad to tak také vydržím.

Už víš, co chceš studovat dál?

Chtěla bych se dostat na Ostravskou univerzitu, Filozofickou fakultu, obor Ruština ve sféře podnikání. Proto se musím také dobře připravit na přijímací zkoušky, které budou pouze v ruštině. Tu jsem dělala chvíli na základní škole, na gymnáziu studuji angličtinu a němčinu. Bude to náročné. V čem budu pokračovat dále, ještě přesně nevím.

Co děláš, když zrovna nejsi ve škole, nebo nestřílíš?

Mnoho času zabere příprava do školy, zvlášť teď před maturitou, ale ráda si aspoň chvíli hraji s našimi dvěma kočkami nebo se občas dívám na televizi - zejména na zprávy, to potřebuji do školy, ráda "chatuju" s přáteli z různých konců světa a také chodím plavat a na rehabilitaci.
 

Alice Tejkalová

 
HANDISPORT.CZ, Powered by Joomla! and designed by SiteGround web hosting